Síh peleď (Coregonus peled)

Původ

Není u nás původním druhem. Pochází ze severních jezer a velkých řek bývalého SSSR. Od poloviny padesátých let tohoto století byl peleď postupně introdukován a aklimatizován v různých oblastech Ruska. K nám byl dovezen v roce 1970.

Popis

Tělo má protáhlé, ze stran zploštělé, podobné tělu síha marény. Na rozdíl od marény je však podstatně vyšší. U starších jedinců se hřbetní část těla za hlavou obloukovitě zvedá. Hlava je krátká. Ústa jsou malá, bezzubá, středního postavení. Spodní čelist mírně přesahuje přes horní, šupiny jsou středně velké, lehce opadavé. Řitní ploutev je poměrně dlouhá. Hřbetní ploutev vysoká, ale krátká. Párové ploutve má menší. Ocasní ploutev je hluboce vykrojená.

Zbarvení hřbetu je tmavé, šedozelené. Boky jsou stříbřité, břicho bývá bělavé. Tmavé zbarvení hřbetu přechází i na hlavu. Okraje šupin i jejich báze jsou ve hřbetní části tmavě pigmentovány. Ploutve má tmavošedé. Hřbetní ploutev je poseta množstvím drobných černých skvrn rozmístěných v několika řadách.

Běžně dorůstá do délky 30 až 50 cm a hmotnosti 0,7 až 3 kg. Maximálně může narůst do délky 70 až 80 cm a hmotnosti 7 kg.

Meristické znaky: ploutevní vzorec je H II – V, 7 - 13, P I, 14 - 17, B I - II, 9 14, Ř III – V, 12 – 16, O 19. Vzorec šupin činí 11 – 12 (76 – 104) 9 – 11. Počet žaberních tyčinek na prvním žaberním oblouku je 48 - 68 (46 - 69).

Výskyt

Je to hlubinná ryba. Žije v hejnech. Není náročná na konkrétní lokalitu. Může žít v jezerech, v řekách, rybnících i jiných typech nádrží. Vyžaduje vsak čistou, kyslíkatou a chladnou vodu. Nesnáší zvýšený zákal vody. Krátkodobě toleruje i vyšší teplotu vody v letním období (až do úrovně 27 °C), proto se velice dobře aklimatizoval i v našich rybničních chovech.

Biologie

Potravu plůdku tvoří převážně zooplankton, nejprve různé druhy vířníku a naupliová stadia klanonožců. V pozdějším období konzumuje perloočky a larvy vodního hmyzu. Starší jedinci přijímají také náletovou potravu a příležitostně i drobné rybky a měkkýše. Potravu přijímá během celého roku. Převazujícím způsobem je filtrování.

V našich podmínkách roste poměrně rychle, rychleji než maréna. Roste i v zimním období. V 1. roce života dosahuje délky 15 až 25 cm a hmotnosti 100 až 200 g. Ve druhém roce dorůstá délky 30 až 40 cm a hmotnosti 400 až 700 g. Stejně jako u marény si plůdek peledě velice dobře zvyká na krmné směsi.

Nástup pohlavní dospělosti závisí na potravních podmínkách. V optimálním případě dospívají mlíčáci již v 1. roce života a jikernačky ve 2. roce. V nepříznivých podmínkách dokonce až ve stáří 4 nebo 5 let. U nás nastává pohlavní dospělost u obou pohlaví většinou ve 2. roce života. Pohlavní dimorfismus není výrazný. Pouze v období výtěru se u mlíčáků objevuje třecí vyrážka.

Vytírá se většinou v prosinci. K uvolnění pohlavních produktů dochází při teplotě vody okolo 3 °C. V původních biotopech se rozmnožuje obdobně jako maréna. V našich podmínkách se přirozeně nerozmnožuje, reprodukuje se pouze umělým výtěrem.

Od jedné jikernačky lze získat 40 až 70 tis. jiker. Relativní plodnost činí 50 až 80 tis. kusů jiker. Jikry mají žlutou až žlutooranžovou barvu. Jejich průměrná velikost se pohybuje v rozmezí 2 až 2,5 mm (po nabobtnání). Jikry jsou jen mírně bobtnavé a lepivé. Inkubační doba činí 160 až 200 d°.

Vykulený plůdek má velkou tukovou kapénku, která ho při pohybu ve vodě nadlehčuje, proto je také velice brzy po vykulení pohyblivý. Potravu přijímá již ve stáří 6 až 7 dnů. V tomto období se začíná rozkrmovat nebo se vysazuje přímo do vhodných biotopů.

Význam

Síh peleď patří k hospodářsky významným druhům ryb. V důsledku jeho dobré adaptability na prostředí a toleranci k vyšším letním teplotám vody je možné ho chovat v rybnících v převážné části naší republiky. Má kvalitní a chutné maso s vyšším obsahem tuku vhodné pro zpracování uzením.

Brzy po dovozu síha peledě byly zahájeny pokusy s křížením marény a peledě. První umělá hybridizace obou druhů proběhla již na konci roku 1971. Vzniklí kříženci v F1 generaci se vyznačovali rychlým růstem a dobrými reprodukčními vlastnostmi. V dalších letech však docházelo v provozních podmínkách k nekontrolovatelnému vzájemnému křížení původních druhu a hybridů, což vedlo ke značnému zhoršení reprodukčních vlastnosti síhů a ke zvýšení mortality zárodků a plůdku.

V současné době je snahou chovatelů znovu co nejvíce rozšířit oba původní druhy.

© 2011 Všechna práva vyhrazena MO ČRS Praha 8 Kobylisy

Vytvořeno službou Webnode