Pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario)

Popis

Tělo má protáhlé, vřetenovité, ze stran mírně zploštělé. Ústa jsou rozštěpená až pod oko, bohatě ozubená. Zuby má i na radličné kosti - na ploténce 2 až 6 kusů a na násadci 9 až 18 kusů. Hřbetní ploutev je poměrně malá, umístěná ve středu těla. Prsní a břišní ploutve jsou malé, zaoblené. Ocasní ploutev je u mladších jedinců vykrojená, u starších ryb je ukončená rovně nebo mírně obloukovitě vyklenutá. Tělo je pokryto drobnými šupinami.

Zbarvení je proměnlivé a závisí na stáří ryby a na prostředí, v němž ryba žije. Základní zbarvení hřbetu je hnědé až hnědozelené, boky jsou světlejší - zelenožluté, břicho je bílé až nažloutlé. Na hřbetě a bocích se nachází černé a červené skvrny, většinou bíle lemované. Tmavé skvrny jsou i na hřbetní ploutvi.

Obvykle dorůstá do délky 35 až 50 cm a hmotnosti 0,4 až 1 kg. Výjimečně může narůst do délky 60 až 80 cm a hmotnosti 3 až 6 kg.

Meristické znaky: ploutevní vzorec je H II - V, 8 - 12, P I, 10 - 13, B I, 7 - 11, Ř II - IV, 6 - 10, O 17 - 21. Vzorec šupin je 9 - 24 (105 - 132) 19 - 22.

Výskyt

U nás je původním druhem. Vyhovují mu čisté proudivé toky s tvrdým, písčitokamenitým dnem a dostatkem úkrytů. U nás je rozšířen až do nadmořské výšky 1100 m. Žije i v nížinách za předpokladu, že je zde voda pro něj odpovídající kvality. Je náročný především na obsah kyslíku a teplotu vody. Dobře se mu daří v prostředí s obsahem kyslíku 9 až 11 mg.1-1 a teplotou vody až 15 °C. Při dostatku kyslíku snese krátkodobě oteplení až na 20 °C. Je to ryba stanovištní. Stanoviště opouští pouze v době výtěru, popř. při kolísání vodního stavu nebo nedostatku potravy.

Biologie

 V mládí se živí především drobnou vodní zvířenou. Starší pstruzi přijímají larvy chrostíků, jepic, pošvatek, červy a měkkýše, v letním období také suchozemský hmyz. Později konzumují i drobné ryby.

Rychlost růstu záleží na množství a kvalitě přijaté potravy. V dobrých podmínkách v 1. roce dosahuje délky 6 až 12 cm, ve 2. roce 10 až 16 cm, ve 3. roce 15 až 25 cm.

Mlíčáci většinou pohlavně dospívají ve 2. až 3. roce a jikernačky ve 3. až 4. roce života. V době tření jsou mlíčáci výrazně zbarveni (svatební šat), u starších jedinců dochází k hákovitému zahnutí spodní čelisti. Močopohlavní otvor je mlíčáků protáhlý, štěrbinovitý. Jikernačky mají před výtěrem močopohlavní otvor oválný a začervenalý a zvětšenou břišní dutinu.

Výtěr probíhá od poloviny října do prosince. Ke tření vytahuji ryby proti proudu do horních úseků toků s písčitým dnem. Zde si očišťují vhodné části dna jako výtěrové místo - trdliště. Jedna jikernačka uvolňuje 0,5 až 3 tis. jiker, relativní plodnost se pohybuje okolo 2,5 až 3 tis. kusů jiker. Barva jiker je žlutooranžová až oranžová. Průměrná velikost bývá 4,5 až 5 mm. Inkubační doba činí 500 až 530 d°.

Vykulený plůdek má velký žloutkový váček. Různě dlouhou dobu (v závislosti na teplotě vody) leží na dně a tráví živiny ze žloutkového váčku. Po strávení asi 1/3 až 1/2 žloutkového váčku se začne aktivně pohybovat a vyhledávat potravu. V počáteční fázi vývoje vyhledává stín.

Význam

Pstruh obecný patří k našim významným, především sportovními rybaří ceněným rybám volných vod. Má kvalitní a chutné maso. Barva masa bývá bílá až narůžovělá.

Na našem území se vyskytuje několik populací pstruha obecného, pocházejících z dovozů z různých zemí. K nejrozšířenějším patří pstruh obecný linie „Kolowrat“ dovezený po roce 1970 z Rakouska a populace pstruha obecného dovezená poprvé v roce 1994 z Itálie, která je vhodná i pro intenzivní výkrm. Vyznačuje se podzimním a zimním výtěrem. Velice dobře přijímá krmné směsi a rychle roste.

Dovozy a přesuny násad vedly ke značnému potlačení původních populací pstruha obecného.

© 2011 Všechna práva vyhrazena MO ČRS Praha 8 Kobylisy

Vytvořeno službou Webnode